Artróza je obecně primárně nezánětlivé degenerativní onemocnění, které může postihnout každý více namáhaný kloub. Nejedná se přirozený proces “opotřebení” a stárnutí, jde o poruchu funkce. Artróza ramene neboli artróza glenohumerální či omartróza je postižení kloubu a především chrupavek mezi hlavicí kosti pažní a jamkou tvořenou lopatkou.
Příčiny onemocnění
Glenohumerální artróza může vznikat na podkladě vrozených dysplázií kloubu, metabolickém onemocnění, jako následek traumatických a postraumatických poruch či septických nebo aseprických zánětlivých procesů. Degenerativní forma artrózy je následek chybné funkce toho kloubního spojení. Při nevhodném dlouhodobém zatížení, v kombinaci s např. traumatem rotátorové manžety, dochází k opotřebení chrupavky kloubní jamky a následně k poškození povrchu chrupavky kloubní hlavice. Pokud je ramenní pletenec v dlouhodobé decentraci a zároveň je na něj kladen velký tlak, může to vést až k poškození jeho struktury. V případě, že je kloub napadený zánětlivým procesem, je kloubní chrupavka poškozena rovnoměrněji.
Projevy onemocnění
Prvním výrazným projevem artrózy je bolest. Bolest postupně doprovází každý pohyb ramene a později se objevují i nepříjemné drásoty. Omezeny z počátku bývají rotace a zvednutí paže nad úroveň ramene. Bolest při pohybu a námaze následně doprovází bolest i v klidu a při spánku. Jelikož kloub postižený artrózou tělo reflexivně omezí v pohybu, omezí se zároveň i jeho prokrvení a prokrvení okolních tkání a můžeme pozorovat otok, zarudnutí a vyšší teplotu. Tyto faktory mluví spíše pro sekundární rozvoj zánětlivého procesu v důsledku nedostatečné látkové výměny.
Artróza je viditelná na RTG snímku. Pro rozvoj artrózy mluví zúžení kloubní štěrbiny mezi hlavicí kosti pažní a kloubní jamkou, kterou tvoří lopatka. V pozdějších stádiích pozorujeme vznik vápenatých výrůstků, tzv. osteofytů. Od 3. stádia chrupavka prakticky vymizí a dochází ke tření kosti o kost.
Léčba
Jelikož se jedná o degenerativní onemocnění je třeba začít s léčbou ihned při prvních příznacích. Pokud je klient zatížen nevhodnou pracovní polohou, která ramenní kloub přetěžuje, je na místě popřemýšlet o změně zaměstnání nebo minimálně polohu a zátěž omezit. V prvních fázích onemocnění je třeba se vyvarovat bolestivým polohám, sportům, které bolest vyvolávají a věnovat energii do prevence poškození. Aktivním cvičením lze naučit mozek používat svaly více ekonomicky, zbytečně je nepřetěžovat a vyvarovat se tak následným poškozením. Vhodným cvičením je DNS dle Koláře, PNF, Klappovo lezení, Vojtova metoda, a další. Prevence je základ úspěchu kterékoliv léčby.
Pokud přece jen dojde k progradaci bolestí a obtíží, je na místě ovlivnit přetížené svaly, vyvarovat se nadměrné zátěži a aktivně cvičit.
3.-4. stádium onemocnění je již indikací k operaci. V případech, kdy nedošlo ještě k úplnému vymizení kloubní chrupavky, dá se její povrch nahradit menší endoprotézou. V případě, že je poškozen i povrch kosti je na řadě operace tzv. totální endoprotéza kloubu (TEP). TEP ramene spočívá v nahrazení hlavice pažní kosti titanovou protézou a v případě nutnosti se protézou vyplní i kloubní jamka. Kloubní endoprotézy mají ale omezenou životnost.
Pooperační léčba se zaměřuje především na péči o jizvu a ostatní měkké tkáně. Po operaci hrozí srůstání jednotlivých vrstev kůže a podkoží a nezřídka dojde k prorůstání jizvy až do vazivového obalu svalu (fascie) a tím dojde k omezení rozsahu pohyblivosti dané oblasti a zvýšení bolestivosti. Postupně se snažíme paži “rozhýbávat” a zvyšovat její sílu. Rozsah pohyblivosti ramene je velmi důležitý především pro samostatnost a rychlý návrat do každodenního života. V pozdějším stádiu terapie můžeme pomocí therabandů trénovat svalovou sílu a koordinaci, s použitím BOSU aktivovat stabilizační funkci ramene v zátěži a pomocí DNS konceptu naučit tělo efektivně a ekonomicky pracovat v zátěži v nejrůznějších polohách a stimulovat tak povrchové i hluboké svalstvo celého těla.
Léčba pomocí rázové vlny
Rázová vlna bude velmi efektivní volbou terapie v prvních fázích onemocnění a dále své uplatnění najde především v pooperační péči. Na počátku potíží dokáže fokusovaná rázová vlna proniknout hluboko do prostor uvnitř kloubu, kde stimuluje metabolismus, prokrvení a ostatní přirozené reparační procesy. Její aplikací se dá výrazně oddálit hrozící rozvoj artrózy. V kombinaci s aktivním cvičením může být tato hrozba minimálně na několik let zažehnána. Radiální rázová vlna se naopak postará o povrchovější svaly, které bývají v důsledku bolesti postižené.
V pooperační péči najde rázová vlna uplatnění především v urychlení hojení jizvy a všech měkkých tkání. Svaly po aplikaci radiální rázové vlny jsou intenzivně prokrvené, dochází k urychlené látkové výměně a tvorbě nových cév, které tkáně zásobují krví, reparační proces je tak urychlen hned několikrát, než by tomu bylo bez jejího přičinění.
Kinesiotaping pomůže ramenní kloub fixovat bez omezení rozsahu pohyblivosti a klient tak má větší pocit jistoty při pohybu i v klidu. Zároveň svou elasticitou můžeme ovlivnit napětí svalů a efekt vydrží několik dnů.
Autor: Bc. Adéla Papoušková, Fyzioterra s.r.o., Praha
Zdroj: KOLÁŘ, P. et al., Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2012. ISBN: 978-80-7262-657-1., Praktické zkušenosti v diagnostice a terapii s využítím fokusováné rázové vlny (ESWT).