Dynamická neuromuskulární stabilizace (dále jen DNS) je metoda, kterou do praxe zavedl Prof. PaeDr. Pavel Kolář Ph.D. Jedná se o ucelený celek, který v sobě snoubí hned několik principů a metod. Celá metoda DNS vychází z vývojové kineziologie. Jak v těle dítěte dozrává centrální mozková soustava (CNS) se odráží na jeho schopnosti vnímat okolí a v okolním prostoru se i pohybovat. Pokud dojde k nějaké odchylce od přirozeného vývoje mozku, vždy se to dříve nebo později projeví na pohybovém projevu buď dítěte nebo již dospělého.
Prakticky každý měsíc vývoje mozku se projevuje na schopnosti dítěte se určitým způsobem projevit motoricky. Kdy se otočí samo na záda, kdy vzepře na rukou, kdy si sedne, stoupne a kdy je již schopno samostatně se pohybovat v prostoru. Pro správnou chůzi je zásadní schopnost stabilizace trupu – tzv. posturální funkce a funkce opěrná a fázická.
Stabilizaci trupu zajišťují svaly:
- bránice (diaphragma)
- svaly pánevního dna (diaphragma pelvis)
- krátké svaly v hluboké vrstvě podél páteře (mm. multifidi)
- příčný sval břišní (m. transversus abdominis)
Při správném fungování HSSP dochází při nádechu k propadu bránice a naproti tomu k napětí svalů pánevního dna, což má za následek vytvoření tzv. hydraulického (nitrobřišního) tlaku. Svaly v hloubce u páteře zajistí správné napětí a napřímení páteře a přímý břišní sval svou aktivitou vyplní prostor v oblasti třísel. Trup je v této chvíli rovnoměrně vyplněn tlakem, což má za následek, že na všechny vnitřní orgány, obratle, meziobratlové ploténky, je kladen stejný tlak a nemůže tak dojít přetížení jakýchkoliv struktur.
DNS je vhodná metoda pro řešení funkčních obtíží pohybového aparátu. Pokud nějaký sval hlubokého stabilizačního systému páteře (HSSP) neplní svou funkci, vždy se to projeví na dýchání, postuře a chování svalů při zátěži. Dochází-li k přetěžování svalů, které jsou primárně pro daný pohyb nepotřebné, postupem času dojde k jejich přetížení a tím i ke změně funkce celého segmentu. Napětí svalů se přenáší z jednoho na druhý a ve výsledku může dojít až k bolesti, natržení, či jinému poškození.
Metoda DNS přináší komplexní pohled na problematiku funkčních poruch a je velice účinná. Podstata cvičení dle DNS zahrnuje několik poloh z vývojové kineziologie, jejichž opakováním dojde na subkortikální úrovni řízení k přestavbě a aktivace svalů a správné nastavení napětí bude automatické. V podstatě se dá říci, že se snažíme vycvičit mozek a ne jen svaly. Každý dospělý člověk již jednou vývojem centrální nervové soustavy prošel, ale během života se ať už při práci či sportu naučil jiný stereotyp provádění určitých pohybů a jejich opakováním se vše děje již automaticky. Tedy pokud proběhl vývoj CNS v pořádku, cvičením DNS se jen snažíme, aby se mozek “rozpomenul”. Nicméně pro efektivní výsledky je nutná spolupráce klienta a jeho motivace.
Nejsnadnější nácvik této stabilizace se provádí vleže na zádech. Hlava je položena a my máme tendenci se za ní vytahovat, ale zároveň je třeba hlídat, aby došlo k napřímení krční páteře a brada by měla směřovat lehce do krku. Ruce jsou volně, nohy podložené. Nácvik provádíme za pomoci dechu, kdy nejprve se snažíme svaly zaktivovat při nádechu, ale postupně se získanou jistotou udržujeme hydraulický tlak i během výdechu. Jednoduše řečeno máme aktivní HSSP a volně při tom dýcháme. Postupně se dá tato poloha modifikovat a podmínky stěžovat.
DNS se skládá z hned několika poloh, které aktivují správné svaly (resp. mozek) a není nutné začínat polohou na zádech, nicméně je třeba zmínit snad jedinou nevýhodu této metody, která spočívá v určité schopnosti klienta spolupracovat. Proto není možné cvičit DNS s malými dětmi.
Autor: Bc. Adéla Papoušková, Fyzioterra s.r.o., Praha
Zdroj: Vědomosti získané absolvováním certifikovaného kurzu DNS, Banská Bystrica