Měkkými tkáněmi v těla označujeme kůži, podkoží, svaly a fascie, což jsou vazivovité blány, které pokrývají svaly. Všechny tyto vrstvy jsou součástí pohybového aparátu a přímo se na pohybu podílejí. Každá z vrstev by měla být snadno posunlivá a protažitelná oproti té spodní, aby pohyb a jeho maximální možný rozsah byl zachován. Mezi těmito vrstvami proudí krev a lymfa, ty zásobují tkáně živinami a zároveň odvádějí přebytečnou tekutinu a metabolity tvořené prací těchto vrstev ven. Zdravá tkáň je posunlivá a snadno protažitelná všemi směry.

Pokud dojde k přetížení svalu, okamčitě na to reagují i okolní měkká tkáně. Svalová tkáň nabyde na svém objemu a tím se zmenší prostor mezi ostatními vrstvami. Postupně se všechny vrstvy k sobě “přilepí” a tím dochází k omezení pohyblivosti a k bolesti. V návaznosti na to se ve svalových snopcích mohou vyskytnout tzv. Trigger point, což jsou shluky svalovch vláken, která jsou velmi citlivá na tlak. Trigger pointy při dotyku vyvolají bolest a často tvoří celý řetězec, který může propojit tělo doslova od hlavy až k patě. Tvorba trigger pointů je závislá na vzájemném vztahu svalu a fascií. Je známo, že trigger pointy se nejčastěji vyskytují v relativně přesně určených částech svalu a jsou proto snadno diagnostikovatelné. Stejně tak studie ukazují, že existje vztah mezi poruchami vnitřních orgánů a tvrbou trigger pointů. Tyto dvě poruchy se navzájem ovlivňují. Proto je v moderní fyzioterapii nutné dbát na komplexní pohled na klienta a ne léčit jen subjektivně bolestivou oblast. Jak říkal Prof. Lewitt: “Kdo léčí v místě bolesti, je ztracen”.

Ovlivněním měkkých tkání těla dojde k uvolnění napětí mezi jednotlivými vrstvami a zlepší se jejich elastické vlastnosti. Tyto techniky se provádějí ručně a je jich hned několik. Např.:

Postizometrická relaxace

Postizometrická relaxace je název pro metodu využívanou pro uvolnění přetíženého svalu nebo svalu, který je zatížený trigerpointem. Principem této metody je krátká aktivace svalu – jeho zkrácení – proti mírnému odporu terapeuta a následná relaxace, jeho uvolnění. Tento princip vychází z tzv. reciproční inhibice. Doba aktivace svalu je přibližně 5-10s a doba uvolnění je alespoň dvojnásobná. Ke správnému účinku dopomáhá i dech, kdy nádech pomáhá aktivaci a výdech svalovému uvolnění. Na tuto metodu není potřeba velké síly, naopak.

Péče o jizvu

Do oblasti technik měkkých tkání patří i péče  jizvu. Při každé operaci dojde k narušení všech vrstev: kůže, podkoží, fascií i svalu a vznikne jizva. Málo který chirurg, vyjma plastických chirurgů, sešije každou vrstvu zvlášť. Sešitím všech vrstev k sobě často dochází k přilepení až ztvrdnutí jednotlivých vrstev a jizva se poté i špatně hojí. Tzv. Aktivní jizva může mít za následek zřetězení potíží do vzdálených oblastí, vnitřních orgánů a může způsobovat zdánlivě nesouvisející bolest či omezení rozsahu pohyblivosti, pokud jde jizva přes kloub. Není to otázka pouze nových jizev, i několik let stará jizva, může způsobovat nepříjemné komplikace.

Technikami měkkých tkání lze ovlivnit posunlivost i protažitelnost jednotlivých vrstev a tím urychlit látkovou výměnu, dostatečný průtok krve a lymfy a usnadnit hojení jizvy.

 

Autor: Bc. Adéla Papoušková, Fyzioterra s.r.o., Praha

Zdroj: Vědomosti získané praxí a studiem, LEWITT, K.; Manipulační líčba v myoskeletární medicíně. 5., přepracované vydání. Praha” Sdělovací technika spol. s r.o., 2003

---