Jedná se o onemocnění v oblasti dlaně a prstů. Dosud z neznámého důvodu dochází u klientů ke zkracování vazivové blány, která je rozprostřena v oblasti celé dlaně a jde dále k prstům. V dlani jsou později hmatné uzlíky vaziva a dlaň zároveň s prsty se dostává do kontraktury. Nejedná se o postižení svalových šlach. Problematika tohoto onemocnění spočívá především v omezení funkčnosti ruky při denních činnostech a při pracovním zatížení.
Příčiny onemocnění
Jasné příčiny nejsou bohužel dosud známy. Udává se jistá míra vlivu dědičnosti, rizikovým faktorem je i onemocnění diabetes mellitus, kouření a alkoholismu. Častěji tato nemoc postihuje muže ve věku kolem 5o-ti let.
Projevy onemocnění
Dupuytrenova kontraktura v počátku projevuje pouze zkrácením vazivového aparátu v dlani, zpravidla na malíkové straně, tedy klient cítí pnutí či omezení rozsahu natažení dlaně a prstů. Postupně se tato kontraktura zesiluje, postižení se rozšiřuje až k prstům a ty jsou pak v nestálém pokrčení. V dlani jsou hmatné vazivovité uzlíky, mění se tvar a struktura dlaně, dochází k zúžení meziprstních prostor a k jizvení měkkých tkání. Postižení je z poloviny případů oboustranné. Stejný proces může nastat i v oblasti plosky nohy.
Léčba
Vzhledem k neznámému původu onemocnění, neexistuje kauzální léčba. Konzervativní léčba je závislá na stádiu onemocnění. Při prvních příznacích je třeba vytrvale a pečlivě celou oblast ruky a dlaně protahovat, masírovat, aby se co nejvíce oddálila hrozící kontraktura. Na noc se do dlaně může vkládat dlaha, která udrží natažení prstů.
V pozdějších stádiích je prakticky nevyhnutelné přejít k operační léčbě. Operatér buď přetne vazivovitou strukturu nebo z dlaně odstraní kontrahující se tkáň. Nicméně ne vždy je možné odstranit všechnu problematickou tkáň, tudíž se mohou potíže opět navracet.
Léčba z pohledu fyzioterapie
Do ordinace fyzioterapie je klient dostane většinou až po operačním zákroku. V této fázi je nutné pečovat o jizvu, která má neustálou tendenci srůstat s vazivem v dlani, což by vedlo ke stejným problémům jako u samotné kontraktury. Je tedy třeba jizvu protahovat, lehce tlakem masírovat, tak aby došlo k prokrvení a všechny vrstvy kůže a podkoží se mohly volně po sobě pohybovat a klouzat. Strečing svalů prstů, zápěstí, předloktí a všech funkčně spojených struktur zamezí rozvoji svalových dysbalancí. Noční dlahování zajistí potřebnou extenzi prstů a dlaně při spánku.
Léčba pomocí rázové vlny
Aplikace rázové vlny má smysl v prvních fázích onemocnění nebo naopak po prodělané operaci. Terapie rázovou vlnou dokáže v začátcích onemocnění vazivovou blánu uvolnit a stejně tak se napětí nedostane až do prstů, nicméně není jisté, že nemoc nebude dále progradovat.
Pooperační terapie rázovou vlnou se provádí až po dokonalém zahojení jizvy. Fokusovaná rázová vlna má úžasný efekt na její dohojení, kdy se mírou prokrvení zabrání “slepení” jizvy s dalšími vrstvami kůže. Aplikací rázové vlny dojde k nastartování přirozeného reparačního procesu, zrychlení metabolismu a látkové výměny. Proces hojení je tak urychlen hned několikrát, než by tomu bylo bez jejího přičinění. Radiální rázovou vlnou je pak vhodné ošetřit celou oblast dlaně a předloktí, aby i svaly funkčně spojené dosáhly potřebné míry uvolnění a regenerace. Další možností jak léčbu ještě doplnit, je aplikace Kinesiotapu, který danou oblast uvolní a dlaň s prsty zafixuje ve správné poloze i v době mezi návštěvami fyzioterapeuta.
Nejdůležitější v léčbě je co nejrychlejší návrat klienta do každodenního života bez omezení.
Autor: Bc. Adéla Papoušková, Fyzioterra s.r.o., Praha
Zdroj: KOLÁŘ, P. et al., Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2012. ISBN: 978-80-7262-657-1., Praktické zkušenosti v diagnostice a terapii s využítím fokusováné rázové vlny (ESWT).