Distorze hlezenního kloubu je označení pro poranění vazivovitého aparátu kotníku. Distorze neboli podvrtnutí je časté postižení kotníku a samo o sobě nepřináší žádné výrazné potíže. Chvilková bolest rychle ustoupí a nedochází k výraznému omezení pohyblivosti. Pokud však je síla, která podvrtnutí způsobila, větší, může dojít k natržení některého z ligament (vazů) hlezenního kloubu, ruptuře kloubního pouzdra nebo ruptuře celého vazu a tím se zranění komplikuje. Nejčastěji poškozeným vazem při podvrtnutí je ligamentum fibulotalární (zevní kotník) a zevní strana kloubního pouzdra.
Příčiny poranění
Podvrtnutí kotníku může mít mnoho příčin. Může se jednat o nevhodnou obuv, nerovný terén a nedostatek pozornosti, úrazový mechanismus, kdy do Vás někdo strčí, nezřídka k distorzím dochází v důsledku hypermobility vazů a kotník je tak chronicky nestabilní a mnoho dalších. Určitý podíl viny však nese oslabení funkce tzv. proprioreceptorů, což jsou receptory v kůži chodidla, jejichž úkolem je snímání povrchu podložky nebo terénu (teplota, náklon, hrubost, atd) a odeslání těchto informací do mozku, který je musí správně vyhodnotit a následně nastavit potřebné napětí a aktivitu svalů tak, aby nedošlo k úrazu nebo poškození. Vzhledem k neustálému obouvání, nošení ponožek a minimální chůzi na boso, dochází k tomu, že tyto receptory nejsou tak aktivní, jak by měly a jejich schopnost komunikace s mozkem je pomalejší a ne vždy tak precizní. Proto dochází k častým úrazům, zakopnutí, atd. Není tedy vždy příčina v nešikovnosti.
Projevy poranění
Při akutní distorzi je z pravidla člověk schopen dokončit aktivitu, bolest se dostavuje později. Bolest poté doprovází otok a vyšší teplota. Pokud dojde ke kompletní ruptuře vazu nebo kloubního pouzdra dostaví se okamžitě prudká ostrá bolest, oblast zevního kotníku výrazně oteče a vytvoří se hematom. Na poraněnou nohu již není možné se postavit. Kompletní ruptura je viditelná na RTG. Z usazených katabolitů svalové práce jako kyselina mléčná apod. může postupem času vzniknout zánět, který celý proces hojení velmi zkomplikuje a prodlouží.
Akutní poranění vazivového aparátu může časem progradovat v chronické, které se vyznačuje častými distorzemi kotníku, nejistotou a nestabilitou při chůzi, otokem a pohmatovou bolestí pod zevním kotníkem.
Léčba
U částečných i celkových ruptur vazů je indikována fixace na 3-6 týdnů v dlaze nebo ortéze. Někdy je však potřeba přetržený vaz chirurgicky sešít.
Léčba z pohledu moderní fyzioterapie dává přednost konzervativní léčbě a v současné době se k této metodě přiklání i řada lékařů. V akutním stádiu je třeba omezit pohyb kotníku, zevní stranu kotníku ledovat, polohovat kotník výše než srdce, aby docházelo k odplavení přebytečné lymfy a zmírnil se tak otok. Jelikož při poranění vazů dojde k jejich rychlému a intenzivnímu natažení, tělo se pochopitelně brání další bolesti, proto má tendenci celou oblast zafixovat a je třeba mu dát čas, aby svaly a vazy zase postupně uvolnilo. V následujícím období je na místě zvolit metodu Sensomotorické stimulace, chodidlo bude tak lépe připraveno na chůzi o nerovném terénu, stimulací míčky nebo ježky probudíme proprioreceptory k práci a celá oblast nohy se bude postupně připravovat na zátěž. Technikami měkkých tkání ovlivníme postižené svaly a místo dlah a ortéz, které nedovolují přirozený pohyb, aplikujeme Kinesiotape, který kotník dokáže fixovat a zároveň neomezuje kloub v pohyblivosti. Cvičením na BOSU či jiných labilních plochách stimulujeme nejen plosku nohy, ale celý pohybový aparát a svaly a vazy kotníku tak budou lépe koordinované a připravené na všechny nerovnosti terénu, které mohou přijít.
Léčba pomocí rázové vlny
Využití účinků rázové vlny na tyto potíže je velmi efektivní a urychlující léčbu minimálně o polovinu. Aplikace fokusované rázové vlny zajistí rychlý přívod krve do postiženého místa. Krev přivede nejen kyslík, živiny, vitamíny a ostatní látky, ale zároveň odplaví škodliviny a zánětlivé katabolity, které se v místě drží a způsobují zánět a tedy bolest. Zároveň dojde k nastartování metabolismu, látkové výměny a hojení se tak urychlí hned několikrát, než by tomu bylo pouhou konzervativní léčbou. Následující aplikace radiální rázové vlny ovlivní veškeré svaly plosky nohy, svaly na lýtku a holeni, které mají funkční vztah k této oblasti a zamezí tak přenosu bolesti. Pro hloubkovou relaxaci je velice příjemnou procedurou aplikace V-actoru, které svaly intenzivně a hloubkově masíruje a ony se tak mohou ještě více uvolnit a dovolit krvi a lymfě odvádět škodliviny pryč z těla.
Terapie rázovou vlnou je vhodné opakovat 1x za týden, celkově se aplikuje 3x-4x. Při akutních potížích lze dobu aplikace zkrátit na 5 dní. Při okamžitém použití fokusované rázové vlny na postižený vaz dojde k jeho bleskové regeneraci a zahájení hojení a klient, který přišel s berlemi, je pak často na cestu domů už nepotřebuje. Radiální rázová vlna je vhodná i jako doplňková metoda v období mezi terapiemi a můžeme ji použít 1x za 3-4 dny.
Pro dlouhodobý efekt je možné na kotník aplikovat Kinesiotape. Terapeutická páska odlehčí vrchní vrstvu kůže a 
podkoží a krev s lymfatickou tekutinou budou mít opět větší prostor pro odplavení škodlivin. Kinesiotape neomezí kotník v pohybu a Vy tak budete mít větší pocit jistoty při chůzi. Páska vydrží nalepená několik dní, je možné se s ní sprchovat a volně pohybovat.
Autor: Bc. Adéla Papoušková, Fyzioterra s.r.o., Praha
Zdroj: KOLÁŘ, P. et al., Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2012. ISBN: 978-80-7262-657-1., Praktické zkušenosti v diagnostice a terapii s využitím fokusované rázové vlny (ESWT).