Artróza je obecně primárně nezánětlivé degenerativní onemocnění, které může postihnout každý více namáhaný kloub. Nejedná se přirozený proces “opotřebení” a stárnutí, jde o poruchu funkce v důsledku chronického přetěžování. Artróza kolene neboli gonartróza je postižení kloubních ploch a především chrupavek mezi kostí stehenní a holenní.
Příčiny onemocnění
Gonartróza může vznikat na podkladě vrozených dysplázií kloubu, metabolickém onemocnění, jako následek traumatických a postraumatických poruch či septických nebo aseptických zánětlivých procesů. Degenerativní forma artrózy je následek chybné funkce toho kloubního spojení. Při nevhodném dlouhodobém zatížení, v kombinaci s např. traumatem čéšky nebo jiné kostní struktury kolene, dochází k opotřebení kloubní chrupavky. Pokud je koleno vystavováno dlouhodobému přetížení a zároveň je na něj kladen velký tlak, může to vést až k poškození struktur povrchu kostí. V případě, že je kloub napadený zánětlivým procesem, je kloubní chrupavka poškozena rovnoměrněji.
Projevy onemocnění
Prvním výrazným projevem artrózy je bolest. Bolest postupně doprovází každý pohyb kolene, bolest doprovází hlavně chůzi, chůzi do schodů, chůzi po nerovném terénu a později se objevují i nepříjemné drásoty. Bolest při pohybu a námaze následně doprovází bolest i v klidu a při spánku. Často dochází i k tzv. giving way fenoménu, tedy nekontrolovatelnému podklesnutí dolní končetiny s tendencí k pádu. Jelikož kloub postižený artrózou tělo reflexivně omezí v pohybu, omezí se zároveň i jeho prokrvení a prokrvení okolních tkání a můžeme pozorovat otok, zarudnutí a vyšší teplotu. Tyto faktory mluví spíše pro sekundární rozvoj zánětlivého procesu v důsledku nedostatečné látkové výměny. V podkolenní jamce se může tvořit pseudocysta s náplní, náplň se objevuje i přímo v kloubu. Gonartróza výrazně omezuje v pohybu, postupně se tvoří i flekční kontaktura ohybačů kolene.
Artróza je viditelná na RTG snímku. Pro rozvoj artrózy mluví zúžení kloubní štěrbiny mezi kostí stehnní a holenní. V pozdějších stádiích pozorujeme vznik vápenatých výrůstků, tzv. osteofytů. Od 3. stádia chrupavka prakticky vymizí a dochází ke tření kosti o kost.
Léčba
Jelikož se jedná o degenerativní onemocnění je třeba začít s léčbou ihned při prvních příznacích. Pokud je klient zatížen nevhodnou pracovní polohou, která kolenní kloub přetěžuje, je na místě popřemýšlet o změně zaměstnání nebo minimálně polohy a zátěž omezit. V prvních fázích onemocnění je třeba se vyvarovat bolestivým polohám, sportům, které bolest vyvolávají a věnovat energii do prevence poškození. Aktivním cvičením lze naučit mozek používat svaly více ekonomicky, zbytečně je nepřetěžovat a vyvarovat se tak následným poškozením ostatních struktur. Vhodným cvičením je DNS dle Koláře, PNF, Vojtova metoda, a další. Prevence je základ úspěchu kterékoliv léčby.
Pokud přece jen dojde k progradaci bolestí a obtíží, je na místě ovlivnit přetížené svaly, vyvarovat se nadměrné zátěži a aktivně cvičit.
3.-4. stádium onemocnění je již indikací k operaci. V případech, kdy nedošlo ještě k úplnému vymizení kloubní chrupavky, je možné její povrch nahradit menší endoprotézou. V případě, že je poškozen i povrch kosti je na řadě operace tzv. totální endoprotéza kloubu (TEP). TEP kolene spočívá v nahrazení vrchní části kosti titanovou protézou a v případě nutnosti se protéza vsune do druhé kosti. Kloubní endoprotézy mají ale omezenou životnost.
Pooperační léčba se zaměřuje především na péči o jizvu a ostatní měkké tkáně. Po operaci hrozí srůstání jednotlivých vrstev kůže a podkoží a nezřídka dojde k prorůstání jizvy až do vazivového obalu svalu (fascie) a tím dojde k omezení rozsahu pohyblivosti dané oblasti a zvýšení bolestivosti. Postupně se snažíme dolní končetinu “rozhýbávat” a zvyšovat její sílu. Rozsah pohyblivosti kolene je velmi důležitý především pro samostatnost a rychlý návrat do každodenního života. V pozdějším stádiu terapie můžeme pomocí therabandů trénovat svalovou sílu a koordinaci, s použitím BOSU aktivovat stabilizační funkci dolních končetin v zátěži a pomocí DNS konceptu naučit tělo efektivně a ekonomicky pracovat v zátěži v nejrůznějších polohách a stimulovat tak povrchové i hluboké svalstvo celého těla.
Léčba pomocí rázové vlny
Rázová vlna bude velmi efektivní volbou terapie v prvních fázích onemocnění a dále své úplatnění najde především v pooperační péči. Na počátku potíží dokáže fokusovaná rázová vlna proniknout hluboko do prostor uvnitř kloubu, kde stimuluje metabolismus, prokrvení a ostatní přirozené reparační procesy. Její aplikací se dá výrazně oddálit hrozící rozvoj artrózy. V kombinaci s aktivním cvičením může být tato hrozba minimálně na několik let zažehnána. Radiální rázová vlna se naopak postará o povrchovější svaly, které bývají v důsledku bolesti postižené.
V pooperační péči najde rázová vlna uplatnění především v urychlení hojení jizvy a všech ostatních měkkých tkání. Svaly po aplikaci radiální rázové vlny jsou intenzivně prokrvené, dochází k urychlené látkové výměně a tvorbě nových cév, které tkáně zásobují krví, reparační proces je tak urychlen hned několikrát, než by tomu bylo bez jejího přičinění.
Kinesiotaping pomůže kolenní kloub fixovat bez omezení rozsahu pohyblivosti a klient tak má větší pocit jistoty při pohybu i v klidu. Zároveň svou elasticitou můžeme ovlivnit napětí svalů a efekt vydrží několik dnů. Kinesiotape se s úspěchem aplikuje i na hojící se jizvu.
Autor: Bc. Adéla Papoušková, Fyzioterra s.r.o., Praha
Zdroj: KOLÁŘ, P. et al., Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2012. ISBN: 978-80-7262-657-1., Praktické zkušenosti v diagnostice a terapii s využítím fokusováné rázové vlny (ESWT).